Rodinné focení v ateliéru

Je spousta věcí, které mi mateřství profesně vzalo. Společným jmenovatelem je vždy čas, protože od toho se chtě nechtě vše odvíjí – čas na komunikaci s klienty, focení, editování fotek, úprava ateliéru, čas na práci na sociálních sítích, webu, zpracování faktur a rezervací, učení se novým technikám retuší, čas na přípravu informačních manuálů pro mé klienty a tak dále a tak dále.

Ale je zároveň spousta věcí, které mi mateřství profesně dalo. A to je především trpělivost a porozumění, ať už s dětmi nebo rodiči, kteří jsou často z focení nervózní, jak to děti zvládnou, jestli se dobře vyspaly, a jak budou reagovat na nové prostředí a cizí tetu, která kolem nich bude poskakovat a nedej bože na ně mluvit, protože oni cizí lidi nemají rádi? A co když budou brečet nebo trucovat?

Nemít sama děti, nefotila bych rodiny, jako dnes a možná bych je nefotila vůbec. Asi bych se neodvážila dělat ze sebe takového blázna, jako ze sebe jsem schopná udělat teď. Ale co, když to na ty malé špunty funguje :) A vlastně to funguje i na rodiče, protože být nervózní před fotografkou, která je schopná pro dobrou fotku skákat žabáky po ateliéru a volat heroicky kvuááááá, to se prostě nedá :)

Krásný den, moji milí a těším se na vás na focení. Bára